Zahradnický portál zeleň.cz

vše o zahradě a zahradničení


Navigace:


Magazín

Čas na rychlení větví dřevin, čas na Barborky

Prunus_kansuensis_perex.JPG

Doba řezu větví pro rychlení se v lidové pranostice vztahuje ke svátku svaté Barbory 4. prosince. Je tedy nejvyšší čas vzít nůžky do ruky a poohlédnout se po vhodných dřevinách.

Touha člověka po zeleni v šedých zimních dnech, ho vedla ke snaze zkrášlit si obydlí zelenou větvičkou či květem i v období vegetačního klidu. Dříve nebyly běžné rychlené řezané květy ze skleníků. I dnes však oceníme nenáročnost a v případě nákupu i cenovou dostupnost rychlených větví. Našimi předky je dobře odpozorováno, že právě 4. prosince bývá u většiny dřevin již naplněna doba fyziologicky podmíněného zimního klidu. Znamená to, že pupeny setrvávají v klidu jen díky nízkým teplotám, ale jakmile nastane výraznější oteplení začnou rašit. Překonání stádia fyziologického klidu však závisí na výši teplot předchozích dnů. Výše teplot a počet potřebných dnů se u jednotlivých dřevin liší. Například u Forsythia x intermedia byla zjištěna potřebná doba 720 hodin (30 dnů), kdy je teplota vzduchu pod +5°C. Počasí je ovšem vrtkavé a tak po teplém podzimu v některých oblastech Barborky špatně vykvétají. Příkladem může být i letošní rok, ale necháme se překvapit. Ve velkovýrobě se proto větve určené k rychlení často skladují potřebnou dobu v chladírnách, aby se zajistilo jejich stoprocentní vykvetení. 

forsythia_01.jpg prunus_domestica_zelena_renkloda_04.jpg

Forsythia x intermedia                             Prunus domestica | slivoň

Které dřeviny jsou vhodné? Všeobecně lze říci, že druhy, které běžně v přírodě vykvetou do konce dubna. Nejjednodušší a nejspolehlivější k rychlení je Forsythia (zlatice).  Lze použít všechny kultivary, nejlépe však Forsythia x intermedia ‘Lynwood Gold’, ‘Spectabilis’, ‘Spring Glory’.  Dobře se rychlí různé druhy rodu Prunus, což jsou vlastně ony Barborky z třešní. Můžeme je odebírat z višní i okrasných druhů např. Prunus triloba, Prunus dulcis, Prunus kurilensis, Prunus serrulata (třešně sakury), Prunus tenella (Amygdalus nana). Ve volné přírodě nařežeme Prunus avium (třešeň ptačí) a Prunus spinosa (trnka). Velmi dobře nakvete i Cornus mas (dřín), Jasminum nudiflorum (jasmín nahokvětý), kaliny Viburnum fareri a Viburnum opulus, všechny Hamamelis (vilíny). Dále můžeme použít i vzácnější keře, ale málokdo si troufne je uříznout např. Rhododendron hybr. ‘Praecox‘, Magnolia stellataDaphne mezerum.

prunus_x_yedoensis_01.jpg cornus_mas_01.jpg
Prunus x yedoensis                                Cornus mas
 
prunus_mume_beni_shidori_03.jpg prunus_kansuensis_02.jpg
Prunus mume 'Beni shidory'                     Prunus kansuensis
 
jasminum_nudiflorum_03.jpg hamamelis_x_intermedia_barmstedt_gold_01.jpg
Jasminum nudiflorum                              Hamamelis x intermedia 'Barmstedt Gold'
 
viburnum_farreri_02.jpg rhododendron_hybr._praecox_06.jpg

Viburnum farreri                                       Rododendron hybr. 'Praecox'

Pro pozdnější rychlení od února se hodí Cytisus x praecox (čilimník), Chaenomeles (kdoulovec), Deutzia (trojpuk), Malus (okrasné jabloně).

cytisus_x_praecox_boskoop_ruby_07.jpg chaenomeles_06.jpg

Cytisus x praecox 'Boskoop Ruby'            Chaenomeles

Pokud netrváme na květech a spokojíme se se svěžím olistěním, můžeme zkusit Betula (bříza), Larix (modřín), Acer (javor), Salix (vrby), Corylus (líska), Aesculus (jírovec).

aesculus_hippocastanum_04.jpg salix_caprea_kilmarnock_02.jpg
Aesculus hippocastanum                         Salix caprea 'Kilmarnock'
 
salix_caprea_02.jpg acer_rubrum_red_sunset_02.jpg

Salix caprea                                           Acer rubrum 'Red Sunset'

Jak na to? Větve zpravidla odebíráme od první poloviny prosince až do jejich přirozeného rozkvětu. Můsíme rozeznat větvičky se založenými květními pupeny. Bývají větší, kulatější a více nahloučeny (např. u třešní), než pupeny listové. Nejvhodnější větve nalezneme na jižní prosluněné staně. Řezem zároveň keř můžeme i tvarovat. Mladé rostliny, případně i nedávno zmlazené nemusí mít květní pupeny ještě založeny. Nejlépe je řezat větve dvouleté se silnějším dřevem (mají dostatek zásobních látek) o délce 50 – 100cm, podle velikosti vázy. Pokud větve odebíráme za mrazu, necháme větve několik hodin v chladné místnosti, poté se osvědčilo umístit je celé na 12h do vodní lázně o teplotě 25 – 30°C. Nakvétání je pak rychlejší a rovnoměrnější, zejména u prvního vánočního termínu. Také se doporučuje spodní konce větviček mírně rozklepnout kladivem, tím zajistíme lepší průchodnost pletiv. Do vázy můžeme přidat dezinfekční prostředek (např. Septonex v pudru na špičku nože) pro zabránění hnití vody. Vodu vyměňujeme minimálně 1x za týden a vždy obnovíme řezné plochy větví. Doporučené je i časté rosení, které omezí zasychání pupenů. Větve nakvétají obvykle za 2 – 4 týdny, což závisí na druhu i prostředí. Čím je příroda blíž k jaru, tím odebrané větvičky nakvétají rychleji a rovnoměrněji po celé délce. Když se rozvine asi třetina poupat, je ideální snížit teplotu okolí. Váza potom vydrží kvést mnohem déle.

Více rostlin vhodných k rychlení najdete i zde.

Poslat známému


Diskuze

Údaje pro odeslání příspěvku


Opište 3 černé symboly:
captcha imag  
Diskuse k tématu je prázdná. Vložte do ní první příspěvek právě Vy.

Přihlášení

Přihlašovací údaje

Galerie rostlin

Trillium nivale
Trillium nivale

další rostliny


Vyhledávání

Hledaný text

Hlavní menu:

Info:


© 2024 zelen.cz