Zahradnický portál zeleň.cz

Althea officinalis

Althea officinalis

Althea officinalis je statná vytrvalá bylina s přímým stonkem, vytvářejícím v prvním roce nekvetoucí lodyhu. Později vyhání 80 - 150 cm vysokou květní lodyhu, vyrůstající z hlavatého oddenku. Ten přechází v dužnatý žlutý až hnědavě zbarvený kořen. Listy jsou krátce řapíkaté, střídavé, ve spodní části troj až pětilaločné, na okraji nepravidelně zubaté s vyniklou žilnatinou na rubu. Stonek i listy jsou měkce hedvábně šedoplstnaté a pokryty hvězdicovitými chloupky.Květy jsou pravidelné, pětičetné, vyrůstající v úžlabních svazečcích v horní části lodyhy. Bílý až světle růžový květ má v průměru asi 5 cm. Uprostřed květu je velký počet tyčinek s temně fialovými prašníky. Svrchní semeník má víceramennou čnělku a v době zralosti tvoří terčovitý plod, který se rozpadá na 10 - 18 ledvinitých tvrdek. Rostlina kvete od července do září, vždy jen krátce v dopoledních hodinách. Proskurník lékařský pochází z východního středomoří, odedávna se však u nás pěstuje jako léčivá rostlina a v teplejších oblastech i zplaňuje. Již staří řečtí lékaři používali proskurník proti řadě chorob včetně chorob dýchacích cest a název Althea pro něj používal již Plinius Staší. Císař Karel Veliký jej zahrnul do soupisu rostlin, které musely být pěstovány v klášterních zahradách, tedy do jakéhosi seznamu léčivých a užitkových rostlin té doby. Pro léčebné účely se sbírají nejčastěji listy a kořeny. Listy se postupně sbírají před rozkvětem 3 až 4 krát během vegetace od května do července a pouze za suchého počasí. Kořeny se vykopávají v říjnu a listopadu. Hlavní účinnou látkou v listech i kořenech je sliz obsažený ve zvláštních slizových buňkách. Léčivé účinky se využívají k léčbě dýchacích cest, při ledvinových a močových zánětech, ke kloktání a výplachům. Je důležitou součástí čajů a sirupů proti kašli.

Předchozí | Další

• Zpět
• Poslat známému
• Tisk

Fontána na zahradě - vlastní výroba